Ulánbátar

Ulánbátar je hlavním městem Mongolska. Rozkládá se na poměrně velké ploše v údolí řeky Tuul. Díky své nadmořské výšce okolo 1300 m n. m., výrazně kontinentálnímu klimatu a průměrné teplotě okolo –10 oC je považován za nejchladnější hlavní město světa. Ulánbátar má vlastní mezinárodní letiště zvané Čingischánovo, poblíž centra je také vlakové nádraží. Železnice vede z ruského Ulan Ude do čínského Pekingu právě přes Ulánbátar, tato trasa je také známá jako Transmongolská magistrála.

Centrum Ulánbátaru v noci

Historie města

Založení hlavního města Mongolska je otázkou složitou a nejasnou. Původní mongolští nomádi neměli stálé sídlo, ale od roku 1639 měli ceremoniálně umístěný hlavní klášter. Ten byl ovšem putovní a rozhodně nesídlil na místě dnešního Ulánbátaru. Trvalé osídlení na místě dnešního hlavního města se datuje až od roku 1778. Čínští správci, kteří fakticky vládli Mongolsku, používali tehdejší město Urga jako správní centrum. Po osvobozeneckých bojích roku 1911 se město krátce změnilo na Niĭslel Khüree (Hlavní tábor). Roku 1919 bylo Mongolsko opět částečně obsazeno Čínou a teprve roku 1921 se podařilo Mongolsko zcela osamostatnit s pomocí Rudé armády.

klášter Dashchoilin Khiid

Na památku osvobozeneckých bojů se město jmenuje právě Ulánbátar (Ulaan Baatar – Rudý hrdina). Ve spolupráci se Sovětským svazem začalo mohutné budování zejména podél východozápadní třídy Míru. Byla postavena řada zděných budov, mezi jinými například hotel Altaj či opera a roku 1942 také univerzita. Po zrušení sovětské nadvlády roku 1990 se Mongolsko dostalo do silného hospodářského i kulturního rozkladu, větší rozmach města nastal až po roce 2000. V 21. století dochází k průdkému nárůstu zahraničních návštěvníků i přílivu investorů, zejména z Číny. V posledních letech se město mění doslova před očima, rostou nové moderní budovy a sídliště, rozšiřují se zpevněné komunikace a vznikají moderní obchodní centra.

Památky a muzea

Ulánbátar rozhodně není město stavěné pro turisty, drtivou většinu jeho rozlohy tvoří jurtoviště, dřevěné domky a průmyslové oblasti s věčně kouřícími uhelnými elektrárnami. V centru města se nachází mauzoleum Suchbátara (slavného mongolského hrdiny), v centru naleznete také několik klášterů. Nejvýznamnější je klášter na vrchu Gandan s 26,5 m vysokou zlatou sochou Migjid Janraisig. Dále je velmi významný klášter Choijin Lama, který byl vybudován v letech 1904-1908 a díky přeměně na muzeum v roce 1938 jako jeden z mála unikl ničení klášterů za stalinské éry. Mezi doposud praktikující a velmi zajímavé kláštery patří Dashchoilin Khiid na severním okraji centra, který vznikl ze zábavního parku a má velmi netypickou architekturu.

klášter Choijin Lama

Z mnoha palácových a chrámových komplexů se do dneškě zachoval pouze Zimní palác Bogd chána (Bogd khaanii nogoon süm). Za zmínku stojí také Čingischánovo náměstí (také Hlavní anebo Suchbátarovo), kde je mongolský parlament se sochou Čingischána. Uprostřed náměstí stojí velká jezdecká socha Suchbátara, která byla údajne umístěna na místě kde se vymočil Suchbátarův kůň, což Mongoli považují za šťastné znamení. Z Rusko-mongolského památníku Zaisan je krásný panoramatický výhled na Ulánbátar a také můžete obdivovat krásu sovětských památníků, které již v ČR vymizely.

klášter Gandan

Ubytování

S ubytováním ve městě není problém, ovšem raději se poohlédněte po opravdu ověřených a bezpečných hotelích či hostelech v centru města. Večerní cesta rozhrkanou MHD nebo pochybným taxíkem do okrajových částí Ulánbátaru může být bezesporu zajímavým zážitkem, ale raději se držte při zemi. Zejména v sezóně počítejte s poněkud vyšší cenou za slušné ubytování, Ulánbátar se teprve otevírá cestovatelům a nemá příliš velké ubytovací kapacity.

typická dopravní situace v Ulánbátaru

Bezpečnost

Západní turisté již zdaleka nejsou v Ulánbátaru takovou atrakcí jako třeba před 10 lety. Centrum města s moderní zástavbou je relativně bezpečné i v noci, ale zapadlé zkratky mezi paneláky raději vynechte. Výpravy do chudinských jurtovišť mimo centrum nemusí být právě nejlepší nápad, po setmění už vůbec ne. O mongolské pohostinnosti bájí řada cestovatelů, ovšem zejména pro městská jurtoviště to rozhodně neplatí. Velký pozor si dávejte také na podvodníky a kapsáře, kteří jsou i v centru velice hojní.